|
|
Sledování příjmu vlákniny a bílkovin u obézních klientů nutriční poradny
Kekrtová, Magdaléna ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Weidenthalerová, Edita (oponent)
Epidemie obezity je stále velmi aktuální problém a vyžaduje komplexní terapii, která zahrnuje i nutriční poradenství. Z praktické zkušenosti bývá téma bílkovin a vlákniny s obézními klienty velmi časté a z hlediska zdrojů bílkovin často pozoruji jejich méně vhodný výběr. Vláknině nebývá připisována velká důležitost, a proto její dostatečný příjem nebývá optimální. V teoretické části bylo tedy cílem shrnout dosavadní poznání o obezitě, bílkovinách a vláknině. Výživa při obezitě je ovšem shrnutá komplexně, s přihlédnutím i k ostatním živinám, ale také k mikronutrientům nebo k pitnému režimu, který může mít s obezitou také významnou spojitost. Teoretické shrnutí obezity bylo shrnuto spíše okrajově a z hlediska postupů v léčbě je více přiblížena dieto-terapie, pohybová aktivita či psychoterapie. Není opomenutá ani důležitost nutričního terapeuta. Praktická část byla poměrně komplexní. Studie měla za cíl zhodnotit stravovací návyky (kvalitativně i kvantitativně se zaměřením zejména na bílkoviny a vlákninu), tělesné složení před a po nutriční intervenci a zhodnotit tak efekt terapie. Zároveň měla poskytnout informace o původních stravovacích zvyklostech obézních jedinců z hlediska kvantity i kvality, a to opět se zaměřením na bílkoviny a vlákninu. Navíc měla poskytnout informace o povědomí obézních...
|
|
|
Základní charakterizace vybraných vzorků krmiv živočišného původu
Svoboda, Ilona ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo zvolit vhodné parametry pro jednoduchou a rychlou charakterizaci krmiv živočišného původu, ověřit pracovní postupy a aplikovat je na vybrané vzorky. V rámci této práce byly analyzovány vzorky krmiv živočišného původu určené pro psy, vyrobené v soukromé firmě „Adámkovy tlačenky“. Krmiva jsou ve formě tlačenky a jsou uložena v umělých střívkách, obsahují až 80% živočišné složky a až 20% rostlinné složky, přičemž zbytek do 100% hmotnosti je tvořen vepřovu želatinou. Krmivo neobsahuje konzervanty, barviva ani jiná chemicky vyráběná aditiva. Pro analýzu byly vybrány tři receptury a to „Hovězinka“, „Kuřátko“ a „Srdcovka“, jejichž složení podléhá patentové ochraně. Výběr byl proveden tak, aby byly zahrnuty vzorky různého složení. Stanovován byl obsah hrubé bílkoviny, tuku, vlákniny, sušiny a popela. Tyto získané hodnoty byly srovnány s normami krmiv, které jsou krmivářským průmyslem běžně používány. Výsledky budou použity pro zlepšení receptur a vývoj nových typů krmiv.
|
|
|
Vláknina v potravinách a možnosti jejího stanovení
Piškulová, Lenka ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Práce se zabývá definicí vlákniny, rozdělením a základním popisem stavebních složek vlákniny. V neposlední řadě se věnuje základním metodám a způsobům stanovení vlákniny. Praktická část porovnává získané množství nerozpustné vlákniny v různých druzích bezlepkového a lepkového pečiva. Výsledky byly získány využitím metody podle Henneberga a Stohmanna.
|
|
|
Pekárenské výrobky a těstoviny jako funkční potraviny
Lehkoživová, Victoria Patricie
Bakalářská práce se zaměřuje na pekárenské výrobky a těstoviny a možnosti jejich fortifikace o látky významné a nutričně cenné pro lidský organismus. V první části je práce zaměřena na charakteristiku vstupních surovin tj. obilovin. V další části jsou popsány výrobní technologie a výrobky. Závěr literární rešerše je věnován významným a nutričně cenným látkám včetně možností jejich uplatnění pro fortifikaci. Výrobky z obilovin jsou zásadní složkou v lidské výživě. Proto je lze velmi efektivně využít pro cílenou fortifikaci a navyšování nutriční hodnoty výrobků. Mohou tak přispět k významnému rozšíření portfolia funkčních potravin. V rámci praktické části bylo vytvořeno 9 receptur pekárenských výrobků fortifikovaných surovinami obsahující nutričně cenné látky. Byla hodnocena jejich senzorická přijatelnost a výsledky byly zpracovány v tabulkové a grafické formě.
|
|
|
Stanovení nutričních hodnot a antioxidační kapacity různých jedlých okopanin
Ciffrová, Karolína ; Bendová, Agáta (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vybraných okopaninách. Konkrétně se zabývá jejich nutričním složením, antioxidační kapacitou a využitím ve zdravém stravování. Bylo zkoumáno osm vybraných okopanin, jako zástupci brambor byly vybrány brambory varného typu A, B a C, červené brambory, batáty a fialové brambory. Zbylé dvě okopaniny zastupují topinambury a maniok. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází základní charakteristika okopanin a brambor. Popis a složení nutričních látek, které obsahují. Zejména to jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a antioxidační vlastnosti. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výsledky, použité chemikálie a laboratorní vybavení na stanovení základních nutričních hodnot a antioxidační kapacity těchto vybraných okopanin. Stanovuje se tedy celkový obsah sušiny, který se ve vybraných okopaninách pohybuje okolo 23 %. Vyšší obsah sušiny byl stanoven u manioku a to na 35 %. Obsah hrubých bílkovin stanovených metodou podle Kjeldahla se pohybuje v rozmezí 6,5–9,9 %. Gravimetricky stanovená vláknina v daných okopaninách vyšla v rozmezí 0,27–0,91 %. Dále je stanoven obsah škrobu, který je výrazně vyšší u manioku (46 %) než u ostatních okopanin. V batátech a topinamburech místo obsahu škrobu byl stanoven obsah inulinu, tato hodnota je výrazná u topinamburu (258,58 g/kg). Extrakcí podle Soxhleta byl stanoven obsah tuků v gramech na 100 gramů sušiny. Výrazný obsah tuků byl stanoven u batátů (12,6 g/100 g). Z vyextrahovaných tuků byl stanoven profil mastných kyselin, jako obsah nasycených (SFA), mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Celkové a redukující sacharidy stanovené spektrofotometrickou metodou byly měřeny zvlášť ve slupce a dužině okopanin. Antioxidační kapacita byla stanovena pomocí hodnot antioxidační aktivity, koncentrace polyfenolů a flavonoidů. Z vitamínů byl stanoven vitamín C, vitamín E pouze u brambor varného typu B, C a fialových brambor. Pro batáty byl stanoven betakaroten na 540,56 g/g. Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Dietní zvyklosti včetně konzumace vlákniny u obézních lidí
KUTĚJOVÁ, Kristýna
Téma bakalářské práce je "Dietní zvyklosti včetně konzumace vlákniny u obézních lidí". Teoretická část je rozdělena na dvě části. První část se zabývá problematikou obezity, jejími příčinami, diagnostikou, léčbou a komplikacemi. Druhá část je věnována vláknině. Je zde popsáno, jaké má účinky, jaké je rozdělení vlákniny, jaké jsou její zdroje, možné nežádoucí účinky vlákniny a její doporučené množství. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit a zmapovat stravovací zvyklosti obézních jedinců. Dalším cílem bylo zmapovat konzumaci vlákniny obézních lidí a následně tato sebraná data porovnat s daty kontrolní skupiny, kterou tvořili lidé s normální hmotností. Byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro naplnění prvního cíle byl použit semistrukturovaný rozhovor a 7denní jídelníček, který byl propočítán pomocí aplikace Nutriservis. Tento jídelníček sloužil pro naplnění i druhého cíle. Výzkumný soubor tvořilo 15 jedinců s BMI nad 30 kg/m2. Věkové rozmezí této skupiny bylo 26-48 let s věkovým průměrem 36 let. Kontrolní skupina měla věkový průměr 35 let a věkové rozmezí 24-50 let. Z vyhodnocených dat lze říci, že stravovací návyky obézních lidí mají nedostatky především ve smyslu deficitu celozrnných obilovin, nedostatečného množství ovoce, zeleniny a luštěnin, a tedy i nedostatek vlákniny. Příjem vlákniny je v průměru 12,7 g na den. Naprostá většina respondentů nesplňuje ani 50 % denní doporučené dávky vlákniny, tedy 15 g vlákniny. Kontrolní skupina má v průměru o 7,7 g více vlákniny denně než průměrná hodnota vlákniny u obézních respondentů. Na poloviční denní dávku vlákniny se nedostalo pouze 26,7 % respondentů kontrolní skupiny. Dalším velkým rozdílem mezi skupinami je pravidelnost stravování, frekvence zařazování jednotlivých druhů potravin a výběr nápojů.
|
|
|
Ovoce a zelenina jako zdroje vlákniny a minerálních látek v systému školního stravování
ZDENĚK, Filip
Z výzkumů vlivu stravy bohaté na zeleninu a ovoce přicházejí přesvědčivé důkazy o jejích benefitních účincích pro lidské zdraví a přínosu v prevenci a boji s neinfekčními nemocemi. Na základě poznatků o významu správné výživy se v rámci školní docházky usiluje o vytvoření vhodných stravovacích návyků u dětí. Cílem práce je zjistit, zda stav spotřeby ovoce a zeleniny (2018-2020) v praxi školní jídelny odpovídá výživovým normám. Dalším cílem je zjistit průměrné zastoupení vlákniny v jednom obědě u strávníků ve stáří 7-14 let a vyhodnotit, zda odpovídá jejímu adekvátnímu příjmu dle EFSA. Pomocí sekundární analýzy byla zpracována data ze spotřebních košů u vybrané školní jídelny. Výsledné hodnoty byly statisticky testovány pro vyhodnocení hypotézy o plnění či neplnění normativů.
|
|
|
Analýza plnění normativu vybraných komodit spotřebního koše v systému školního stravování u žáků základních škol a návrh možnosti zlepšení limitních ukazatelů
KOŇAŘÍK, Jan
Téma této diplomové práce se jmenuje Analýza plnění normativu vybraných komodit spotřebního koše v systému školního stravování u žáků základních škol a návrh možnosti zlepšení limitních ukazatelů. Úkolem této diplomové práce je zjistit, jestli školní jídelny zvládají úspěšně plnit normu spotřebního koše a výživových norem pro školní stravování v komoditě luštěnin a jaké luštěniny školní jídelny nejvíce využívají. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány témata týkající se systému školního stravování od historie až po současnost, dále legislativa školního stravování. Kapitola spotřební koš nás seznamuje s výživovými normami pro školní stravování, finančními limity pro nákup potravin, plněním spotřebního koše nutričního doporučení a s metodami pro sestavení spotřebního koše. Poslední kapitola teoretické části se zabývá výživou, zdravou výživou a jejími zásady, pyramidou výživy pro děti a pitným režimem. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky, plnění spotřebního koše v komoditě luštěnin dle normy o školním stravování. Také jsou zde vyhodnoceny výsledky průměrného obsahu vlákniny v luštěninách v jednom obědě, které byly získaný z dat ve spotřebním koši. Ve výsledcích je vyhodnoceno skutečná a průměrná denní spotřeba luštěnin. V poslední kapitole sledujeme, které luštěniny školní jídelny nejvíce využívají pro přípravu pokrmů, tyto data jsme získali z výdejních listů, které nám jídelny poskytly.
|
|
|
Zastoupení vlákniny ve výživě dětí předškolního a školního věku.
JEŘÁBEK, Jakub
Tématem této diplomové práce je zjistit zastoupení vlákniny ve výživě dětí předškolního a školního věku. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou popsány druhy vlákniny a její dělení, chemické vlastnosti, funkce a přínos pro lidský organismus. Dále je zde popsána legislativa, která se vztahuje ke školním jídelnám. V praktické části je pak vyhodnoceno, jaké je zastoupení vlákniny ve výživě předškolního a školního věku. Výpočty probíhaly na základě dat získaných ze spotřebních košů od jednotlivých základních a mateřských škol a doplněny o informace obsahu vlákniny v jednotlivých komoditách z dánského webu frida.fooddata.dk. Z výsledků je patrné, že obsah vlákniny ve výživě dětí předškolního a školního věku je nedostačující a zastoupení vlákniny ve výživě má současně sestupnou tendenci obsahu vlákniny. U základních škol, lze vidět sestupnou tendenci zastoupení vlákniny ve výživě, průměrně je pak objem vlákniny 64,7 % doporučené denní dávka, to je 3,9g. Mateřská škola nevykazuje meziročně výrazný rozdíl, avšak zastoupení vlákniny ve výživě je výrazně nižší než u škol základních a to na 32,2% doporučené denní dávky, tedy 2,0g.
|
|
|
Kvalita toustových chlebů ovlivněná vlákninou
Premusová, Klára
Hlavním cílem diplomové práce Kvalita toustových chlebů ovlivněná vlákninou bylo navrhnout recepturu s přídavkem pšeničné vlákniny (WF 600), bramborové (KF 200), jablečné (AF 12) a kombinace pšeničné vlákniny s psylliem (WF 600 + P 95) v množství 3 %, 6 % a 9 % a následně posoudit vliv přidané vlákniny na kvalitu chlebů. Byl proveden pekařský pokus, senzorická analýza, univerzální tahová/tlaková zkouška, stanovena barva střídy a vypočtena nutriční hodnota. Výsledky byly zpracovány v programu Statistica 12 a MS Excel. Přídavek 3 % psyllia a pšeničné vlákniny a 3 % bramborové vlákniny měl nejlepší vliv na objem chlebů. Senzoricky nejlepší byl toustový chléb s přídavkem 3 % psyllia a pšeničné vlákniny. Nejtmavší barvu měl chléb s přídavkem jablečné vlákniny, naopak nejsvětlejší byl chléb s přídavkem pšeničné vlákniny. Nejměkčí byl vzorek s přídavkem 9 % psyllia a pšeničné vlákniny. Nejvyšší nutriční hodnotu měl kontrolní vzorek a nejnižší měl chléb s přídavkem 9 % psyllia a pšeničné vlákniny.
|
host ::
RSS.